EN (for Czech scroll down):

Today we woke up early because it was supposed to be our longest day yet. Since we wanted to make it to Julian by Tuesday – hiker friendly town 48km away – we had to do about 30km today so we would have fewer km on Tuesday. The night at Camground Laguna was pretty nice (= read I was not cold) but we woke up already at 5.20am and by 6.15am we were back on trail. Ben and Alex were a little bit ahead of us and me, Brooke and Anne were talking and enjoying the view. At our next water source we had to refill our water bottles and took a little break as well because I was getting hungry. It was around 9:30am when a car pulled over and a woman with a white cooler came to us. That was our first trail magic!! We were offered some oranges, mini pancakes and candy. What an unexpected surprise. The lady’s name was Desiree and we chatted for a while. After she left we were about to go back on trail when the strangest thing happened – my first earthquake ever! It is hard to describe it but it sounded as if an avalanche was set off very close to us or a plane just crashed. There is the unstable shaky ground as well. Only lasted for several seconds but was definitely a very weird experience. I even got an alert on my phone and later we discovered that it was a 5.2-magnitude earthquake. 

After the unusual experience we got back on trail and hiked through a really nice section with breathtaking desert views again. My backpack was giving me the time of a day so I had to adjust it several times. Once we made it to our next water source we took a longer break and elevated our legs since my heel and girls’ knees were asking for it. The rest of the day was probably the hardest on trail yet. Not only did we hike almost 30km in total but the last 3km were all downhill and my knees and heels were not happy about it. In the end we made it to our tentsite, ate our dinner and went to sleep. We were all pretty beat and hoped everything would hurt less the following day. As it appeared I also developed a little rash around my heels which turned out to be a heat rash so I let those breathe (no sleeping socks this night) and put some Bepanten gel on them.

CZ:

Dnes jsme vstávali brzy, protože to měl být náš zatim nejdelší den. Chtěli jsme do úterý dorazit do Julianu – města vzdáleného 48km od nás – a tudíž jsme museli dnes urazit necelých 30km, abychom toho v úterý měli pak méně. Noc v kempu Laguna byla docela příjemná (= čti bylo mi teplo), ale vzbudili jsme se už v 5.20 a v 6.15 jsme byli zpátky na trailu. Ben a Alex byli kousek před námi a já, Brooke a Ann jsme si povídaly a kochaly se výhledem. U dalšího vodního zdroje bylo potřeba doplnit vodu a taky jsme si udělaly malou přestávku, protože jsem začínala mít hlad. Bylo asi půl desáté dopoledne, když u nás zastavilo auto a přišla k nám žena s bílým chladicím boxíkem. To byla naše první trail magic (=dobrý skutek, kdy se ti nabídne milé překvapení v podobě čehokoli)!! My jsme si pochutnaly na domácích pomerančích, mini palačinkách a bonbónech. Jaké nečekané překvapení. Paní se jmenovala Desiree a chvíli jsme si povídaly. Když odešla, chystaly jsme se vrátit zpátky na trail, když se stala ta nejpodivnější věc – moje první zemětřesení v životě! Těžko se to popisuje, ale znělo to, jako by se v naší blízkosti spustila lavina nebo jako by právě spadlo letadlo. Do toho ta nestabilní rozklepaná půda. Trvalo to jen několik vteřin, ale rozhodně to byl velmi zvláštní zážitek. Dokonce jsem dostala i upozornění na telefon a později jsme zjistily, že to bylo zemětřesení o síle 5,2 stupně. Fakt hustý!

Po tomto nevšedním zážitku jsme se vrátily na trail a prošly opravdu pěkný úsek s úchvatnými výhledy pouště. Můj batoh mi dával dneska celkem zabrat, takže jsem ho musel několikrát upravovat. Jakmile jsme došly k dalšímu zdroji vody, udělaly jsme si delší přestávku a zvedly nohy hezky do výše, protože moje pata a kolena holek si o to říkala. Zbytek dne byl asi zatím nejtěžší na trailu. Nejenže jsme ušly celkem téměř 30km, ale poslední 3km byly celé z kopce dolů a moje kolena a paty z toho neměly dvakrát radost. Nakonec jsme se dostaly na naše místo pro dnešní noc, snědly večeři a šly spát. Všechny jsme byly pěkně zmožené a doufaly jsme, že nás druhý den bude všechno bolet méně. Jak se zdálo, objevila se mi také malá vyrážka kolem pat, která se ukázala být vyrážkou z horka, takže jsem je nechala pěkně dýchat (tuto noc žádné ponožky na spaní) a namazala Bepanten gelem.