EN (for Czech scroll down):

We woke up to a beautiful sunrise at 5:30am. Cowboy camping went great, Brooke and Stefi enjoyed it for the first time. Just a one night difference and it was around 15-20 degrees Celsius. I was even too hot at times, crazy. It was only 3 miles (4,8km) till the Interstate highway but so windy. When we made it to the underpass Ann suggested getting some food via Uber eats. What a great idea. I got myself a chicken wrap, sprite, iced matcha latte and a cinnamon bun to wrap it up. DELICIOUS! We lost two hours while waiting for the food and consuming it but it was totally worth it. It made the next long exposed stretch much more bearable. Today we also hit the beginning of the C section of the PCT which meant A and B were finished! We took a little break there but it turned out to be our last break as a group of four. As ZABS (our group’s nickname – Zana, Ann, Brooke and Stefi). Brooke was still super anxious not only about the upcoming challenging section but about the trail in general. It sure tests you everyday you are out there. She decided to go off trail, spend some time with here family and then hopefully rejoin us in Big Bear City in 3-4 days. We were super sad to see Brooke go but hoping to reunite soon.

So Brook went back to the highway and me, Ann and Stefi continued our way forward. We took a little break to escape the biggest heat and then did like the most brutal 0.4 miles (cca 800m) so far. Where did the switchbacks go?! It was a straightforward uphill path to hell. We survived though. Afterwards we were gifted with another spectacular views and mostly downhill parts all the way to the Mission creek. I saw another snake – not a rattlesnake – just a tiny black one with a yellow line in the middle (gotta google it later). I was listening to my music and it felt like we were flying. Almost. We made it to the wonderful Mission creek at around 4pm. Beautiful flowing water and so warm! We did our first river crossing (super easy), filtered some water and then just sat in the water for a while. Amazing! I have been dreaming about dipping my feet into a river. Since most of the riverbed was dry we decided to cowboy camp nearby. It was still super warm so our wet shoes dried almost instantly.  We cooked our dinner, Mac&Cheese in my case – don’t really recommend though. Eating something cold on such a warm evening would have probably been way better. The evening routine was not the same without Brooke. We have all missed her already. Fingers crossed we get to reunite in BBC (Big Bear City). Tomorrow there are some washed out sections that may take us more time but we are ready.

CZ:

V 5:30 ráno jsme se probudily do krásného východu slunce. Spaní pod širákem proběhlo skvěle, Brooke a Stefi si své poprvé moc užily. Stačil rozdíl jedné noci a bylo kolem 15-20 stupňů Celsia. Chvílemi mi bylo dokonce až moc horko, mazec. K mezistátní dálnici to byly jen 3 míle (4,8 km), ale po celou dobu strašně foukalo. Když jsme došli k podchodu, Ann navrhla, abychom si objednaly nějaké jídlo přes Uber eats. Jiné jídlo než trail jídlo? Sem s tím. Objednala jsem si kuřecí wrap, sprite, ledové matcha latte a skořicového šneka na závěr. Delikatesa! Čekáním na jídlo jsme sice ztratily dvě hodiny, ale stálo to za to. Díky tomu byl další dlouhý úsek mnohem snesitelnější. Dneska jsme také narazily na začátek úseku C na PCT, což znamenalo, že A a B byly hotové! Udělaly jsme si tam malou přestávku, ale ukázalo se, že to byla naše poslední přestávka ve čtyřčlenné skupině. Jako ZABS (přezdívka naší skupiny – Zana, Ann, Brooke a Stefi). Brooke měla pořád úzkost nejen z nadcházejícího náročného úseku, ale i z trailu obecně. Trail vás určitě prověří každý den, kdy po něm jdete. Nakonec se rozhodla z trailu sejít, strávit nějaký čas s její rodinou a pak se k nám snad za 3-4 dny připojit v Big Bear City. Dost nás to všechny vzalo, že Brooke odjíždí, ale doufáme, že se brzy znovu setkáme.

Brook se tedy vrátila na dálnici a já, Ann a Stefi jsme pokračovaly dál v cestě. Udělaly jsme si malou přestávku, abychom unikly největšímu vedru, a pak jsme ušly asi zatím nejbrutálnější 0,4 míle (cca 800). Kam se poděl ten krouživý trail?! Byla to přímá cesta do pekla. Přežily jsme to. Po zdolání Everestu jsme byly obdařeny dalšími nádhernými výhledy až k Mission creek. Po cestě jsem viděla dalšího hada – ne chřestýše – jen malého černého se žlutou čárou uprostřed (musím si to později vygooglit co to bylo zač). Poslouchala jsem taky po cestě hudbu (samozřejmě, že jen jedním uchem) a měla jsem pocit, že letíme. Téměř. K nádhernému Mission creek jsme dorazily kolem čtvrté odpoledne. Krásně tekoucí voda a tak teplá! Udělaly jsme první přechod řeky (super snadný), přefiltrovaly vodu a pak jsme se samo sebou hezky porochňaly ve vodě. Úžasné! Snila jsem o tom, že si ponořím nohy do řeky celou věčnost. Protože většina koryta řeky byla suchá, rozhodly jsme se, že se nedaleko utáboříme a budeme spát opět pod širákem. Stále bylo dost teplo, takže naše mokré boty uschly téměř okamžitě. Uvařily jsme si večeři, v mém případě Mac&Cheese – moc jinak nedoporučuju. Jíst něco studeného v tak teplém večeru by bylo rozhodně přijatelnější. Večerní rutina nebyla bez Brooke to samé. Už teď nám všem chyběla. Doufáme, že se opět znovu setkáme v BBC (Big Bear City). Zítra nás čeká několik vymletých úseků (kde byl trail prakticky odplaven řekou), které nám mohou zabrat více času, ale jsme na to (snad) připravené.