EN (for Czech scroll down):

Finally we were back on trail although in the morning we walked in the riverbed for maybe one more mile (1,6km) but afterwards it felt like we were flying! (Again, almost). We did 9miles (almost 15km) in less than 5 hours and the pace was just way better today than yesterday (not surprising). Finally no loose rocks or walking in a riverbed. All together we did almost 20 miles (30,5km) and it was not bad at all! Tomorrow we are going to Big Bear Lake town/city where we are going to spend two nights and have a zero day on Sunday since it is supposed to rain. Hopefully a lot of good food again and reuniting with Brooke!

On that note, since I was saving my phone’s battery and was not listening to music today that much, I was thinking a lot about food. It is insane how many different cravings you can get and all the food you start missing. I am definitely not complaining about my food strategy – worked out great so far – but of course you get to crave food that is not your trail food. Lot of salty stuff for example. Regarding my trail food, I usually start the day with either a big cookie, snickers bar or a protein bar, mix my instant coffee (Trader Joe’s – thank you Brooke) with water and that tastes absolutely amazing. Before lunch I have a snack, usually a handful of m&m’s and for lunch I had this time three mini tortillas with peanut butter. Yes I was carrying a whole crunchy peanut butter jar but man was it worth it! In 5 days the whole jar was empty. Same for Ann. Afternoon snack usually included a zip lock of lime chips mixed with trail mix (nuts) and my second snack was a nut bar. Yummy! For dinner I either had pasta (Knor), mashed potatoes with chicken or I tried mac&cheese for the first time but don’t recommend. Next time I will probably get our popular ramen noodles since I kind of started craving them and then rice that I tried from Stefi and was super good! Any food recommendations are very welcome. Not only I do not enjoy cooking so much in general – hence my signature pesto&pasta mea – but trail food is a whole another level. You really have to get created not to get sick of the food you are packing for several days. Maybe I will start enjoying it at some point. Maybe.

CZ:

Konečně jsme byly opět zpátky na trailu, i když jsme ráno ještě chvilku šly v korytě řeky, ale asi snad jen jednu míli (1,6 km). Pak už jsme zase měly pocit, že téměř letíme! (Opět ale jen téměř). Ušly jsme 9mil (cca 15km) za necelých 5 hodin a tempo bylo dnes prostě mnohem lepší. I terén byl lepší – “překvapivě”. Konečně žádné kluzké kameny ani písčité koryto řeky. Dohromady jsme ušly skoro 20 mil (30,5 km) a vůbec to nebylo špatné! Zítra máme v plánu se dostat do města Big Bear Lake, kde strávíme dvě noci a v neděli budeme mít další zero den, protože má pršet. Opět doufáme, že se hezky napapkáme a snad i znovu shledáme s Brooke.

Na toto téma, jelikož jsem dneska dost šetřila baterii telefonu a neposlouchala tolik hudbu, hodně jsem rozjímala o jídle. Je šílené, kolik různých chutí může člověk dostat a jaké jídlo mu časem začne chybět. Na svou zásobovací strategii si rozhodně nestěžuji – zatím se mi osvědčila -, ale samozřejmě sem tam dostanete chuť na jídlo, které není ve vašem batohu. Tím je například spousta slaných věcí. Co se týče mého trailového jídla, obvykle začínám den buď velkou cookie sušenkou, snickers nebo proteinovou tyčinkou, k tomu si smíchám instantní kávu (Trader Joe’s – díky Brooke) s vodou a ta chutná naprosto úžasně. Před obědem si dám svačinu, obvykle hrst m&m’s, a k obědu jsem tentokrát měla tři mini tortilly s arašídovým máslem. Ano, nesla jsem si celé křupavé arašídové máslo, ale panečku, stálo to za to! Za pět dní byla celá plastová nádobka prázdná. Stejně jako u Ann. Odpolední svačina obvykle obsahovala limetkové chipsy smíchané s trail mixem (ořechy) a druhá svačina pak byla ořechová tyčinka. Mňam! K večeři jsem měla buď těstoviny (Knor), bramborovou kaši s kuřecím masem nebo jsem poprvé zkusila mac&cheese, ale to moc nedoporučuji. Příště si asi dám tolik oblíbené čínské nudle, protože jsem na ně tak nějak začala mít chuť a pak rýži, kterou jsem vyzkoušela od Stefi a byla móc dobrá! Jakékoli doporučení na jídlo je jinak velmi vítáno. Nejenže mě vaření celkově tolik nebaví – proto to pesto a těstoviny – ale jídlo na stezce je úplně jiná úroveň. Člověk se opravdu musí naučit být kreativní, aby se mu z jídla, které si na několik dní zabalí, neudělalo špatně. Možná mě to časem i začne bavit. Možná.