EN (for Czech scroll down):

Today was supposed to be even hotter than yesterday so we got up at 5am and at around 5:45am we were back on trail. It was a 12 mile (almost 20km) climb with basically no shade at all. I was yet again thankful for having my umbrella. After 2 miles we got to the only water cache there was on this stretch. We each carried around 4 liters of water and man, those packs were heavy again. The first hour was really tough. In total we had to do around 1000 meters of elevation which is normally not that difficult but on the hottest day yet it was slightly unpleasant. At 8am it was already unbearably hot, around 33 degrees Celsius in the shade, shade that was really scarce today so you can only imagine how hot it must have been in the sun. I was listening to some podcasts and music so I wouldn’t pay attention to the heat that much. Thankfully the higher we got the better. The air was getting slightly cooler with some occasional breeze as well so eventually I was getting faster and faster.

We almost did 10 miles (16km) under 10am (kind of a thing on the trail) and made it to our exit point by 11:20am. We made a little break, dried our stuff and then walked down the dirt road to the main road to Wrightwood. This was also the official trail exit before the trail closure. For the next 30 miles the trail was closed due to a fire that happened here 5 months ago. Just before the exit we passed a little burned area as well and it is definitely not a nice view to have. When we got to the road I was lowkey excited about another hitchhiking but Ann already organized an Uber so no adventurous hitch. At 2pm we were in Wrightwood and surprised Brooke as well since she was expecting us one day later. We checked out local hardware store, left our packs at the place where we could later check in and went to the Evergreen Café for some food. I got a chicken salad with some fries and a milkshake of course. Afterwards we were already able to check in. Specifically Brooke was able to check in and was so nice to let us crash at her cabin. Originally we wanted to get three nights in the same room but due to no vacancy we will have to switch cabins tomorrow. At least those cabins are 10 meters apart from each other. After we checked in we took a shower and did the first round of our laundry. Since we had lunch at 3pm we decided to get something light for dinner – hummus with a cucumber hit just the spot for me. The only thing that was left was to get into a horizontal position and do absolutely nothing. 

CZ:

Dneska mělo být ještě větší horko než včera, takže jsme vstávaly už v 5:00 a kolem 5:45 jsme byly zpátky na trailu. Na programu dne bylo 12 mil (téměř 20 km) stoupání v podstatě zcela bez stínu. Opět jsem byla vděčná za to, že jsem si sebou nesla svůj deštník. Po dvou mílích (3,2km) jsme došly k jediné kešce s vodou, která na tomto úseku byla. Každá jsme si nesla asi 4 litry vody a panečku, ty batohy byly zase těžké. První hodina byla opravdu náročná. Celkem jsme musely překonat asi 1000 výškových metrů, což normálně není tak náročné, ale v zatím nejteplejším dni to bylo dócela nepříjemné. V 8 hodin ráno už bylo nesnesitelné horko, kolem 33 stupňů Celsia ve stínu, stínu, kterého dnes bylo opravdu málo, takže si jen dokážete představit, jaké horko muselo být na přímém slunci. Poslouchala jsem nějaké podcasty a hudbu, abych tomu horku nevěnovala tolik pozornosti. Naštěstí čím výš jsme byly, tím lépe. Vzduch se také mírně ochlazoval a občas foukal i vánek, takže jsem pak byla i rychlejší.

Téměř 10 mil (16 km) jsme zvládly pod 10 hodin (to je na tomhle trailu takovým trendem) a k odbočce k hlavní cestě jsme dorazily v 11:20. Udělaly jsme si malou přestávku, usušily věci a pak jsme se vydaly po polní cestě k hlavní silnici do Wrightwoodu. Tahle odbočka byla také oficiální výstup z trailu před následujícím uzavřením. Dalších 30 mil je trail uzavřen kvůli požáru, který zde vypukl před pěti měsíci. Těsně před touhle odbočkou jsme také minuly menší spálenou oblast a rozhodně to není pěkný pohled. Když jsme došly k hlavní silnici, docela jsem se těšila, že zkusíme další stopování, ale Ann už nám zorganizovala Uber, takže žádné stopování se tedy nekonalo. Ve 14 hodin jsme byly ve Wrightwoodu a překvapily jsme tím i Brooke, protože nás čekala o den později. Podívaly jsme se do místního železářství (kde měli i věci pro hikery), nechaly si batohy na místě, kam se pak jdeme později ubytovat, a zašly do Evergreen Café na jídlo. Dala jsem si kuřecí salát s hranolky a jako dezert pak samozřejmě i mléčný koktejl. Potom jsme se už mohly jít ubytovat. Konkrétně Brooke se mohla jít ubytovat a byla tak hodná, že nás nechala přespat u sebe. Původně jsme chtěly mít tři noci v jednom pokoji, ale kvůli tomu, že nebylo volné místo, se budeme muset zítra přesunout jinam. Konkrétně 10 metrů dál, to celkem jde. Po ubytování jsme se osprchovaly a vypraly si první kolo našeho oblečení. Jelikož jsme dneska měly oběd až ve tři odpoledne, rozhodly jsme se dát si k večeři něco lehkého – humus s okurkou se u mě trefil do černého. Pak nezbývalo než se dostat do vodorovné polohy a nedělat už vůbec nic.