EN (for Czech scroll down):

We got up at around 6am and oh my, was I happy that I survived. (No, I did not see a mountain lion thankfully). My trekking pole that is holding my tent fell only once so I’m calling it a success. I got very little sleep thoug so it was definitely a rough night. After we packed everything we stopped by the water cache to fill up our bottles and got back on the trail. It continued being windy so my salmon colored wind jacket was my bestie for the day. At 9am we would make a quick stop for breakfast and then continued. Almost the whole day we would see where the trail was going. On one side it was good because it was almost on the same level the whole time, on the other it really was never ending. Behind every corner there was another one waiting for you. At around 11:30am we made it to our first milestone, a 100miles mark! That is 160km. Wow. I was super proud of us. We took some photos and then continued since we got some info that a trail magic was ahead of us so you could say we were really motivated to get there as soon as possible.

You bet we made it. Shortly after 12pm we arrived at this parking lot where two tents were set up with a huge grill next to them. I was speechless. We got some hotdogs, burgers, lemonades and they even made fresh salad and brought strawberries just for us! Too bad that it was getting really cold so we only stayed for half an hour or so but was definitely worth the stop. Afterwards we activated our speed walk (did not know we had it in us already) and fought against the wind and cold. Since the trail was more or less flat it almost felt like we were flying (almost). All of a sudden the surroundings changed and there were meadows and green hills everywhere. It felt like I landed in Scotland. It definitely reminded me of those highlands on the Isle of Skye. We made it to Eagle Rock where we of course took some pictures and then continued for 1,5hour more. We found a nice tensite just 0.5mile (800m) far from our tomorrow’s stop – Warner Springs Community Center – and after dinner and a pretty long day we went to our tents to catch some zzzzzz

CZ:

Vstali jsme kolem šesté hodiny ranní a já byla radostí bez sebe, že jsem to přežila. (Ne, pumu jsem naštěstí neviděla.) Moje treková hole, která mi drží stan, mi spadla jen jednou, takže to považuji za úspěch. Spánku se mi ale moc nedostalo, inu noc to byla vskutku drsná. Poté, co jsme si všechno sbalily, jsme se zastavily u kešky s vodou, abychom si naplnily lahve, a vydaly se na cestu. I nadále foukalo, takže moje větrovka lososové barvy byla pro tento den mojí nejlepší kámoškou. V 9 hodin ráno jsme si udělaly rychlou zastávku na svačinu a pak jsme pokračovaly dál. Téměř celou dobu jsme mohly vidět, jakým směrem se trail ubírá. Na jednu stranu to bylo dobré, protože to bylo celou dobu téměř na stejné úrovni, na druhou stranu to ale opravdu nemělo konce. Za každou zatáčkou na vás čekala další část trailu. Kolem půl dvanácté jsme došli k prvnímu milníku, značce 100 mil! To je 160 km. Páni. Byla jsem na nás mega moc pyšná. Udělaly jsme pár fotek a pak jsme pokračovaly dál, protože jsme dostaly informaci, že je před námi trail magic, takže by se dalo říct, že jsme byly dostatečně namotivované k tomu dorazit co nejdříve.

Vsaďte se, že jsme to zvládly. Krátce po dvanácté hodině jsme dorazily na parkoviště, kde stály dva stany a vedle nich obrovský gril. Neměla jsem slov. Dostaly jsme párky v rohlíku, hamburgery, limonády a dokonce nám udělali čerstvý salát a přinesli jahody! Jen pro nás, hikery.  Škoda, že už začínala být pořádná zima, takže jsme se zdržely jen asi půl hodiny, ale rozhodně to stálo za tu zastávku. Následně jsme aktivovaly rychlou chůzi (nevěděly jsme, že toho jsme už schopné) a bojovaly víceméně úspěšně s větrem a zimou. Jelikož byl trail víceméně rovinatý, měly jsme skoro pocit, že letíme (skoro). K tomu všemu se okolí docela rapidně změnilo a všude byly louky a zelené kopce. Připadala jsem si, jako bych přistála ve Skotsku. Rozhodně mi to připomínalo ty vysočiny na ostrově Skye. Došly jsme až k Orlí skále, kde jsme si samozřejmě pořídily pár fotek a pak pokračovaly ještě asi 1,5 hodiny. Našly jsme pěkný místečko pro naše stany, asi jen 0,5m (800m) od naší zítřejší zastávky – Warner Springs Community Center – a po večeři a pěkně dlouhém dni jsme se odebraly do stanů, abychom načerpaly další síly.