EN (for Czech scroll down):

I am sure a lot of you are asking why did I decide to walk more than 4 200km over the United States? But why not? No.. the truth is, hiking the PCT has been a dream of mine for the past 8 or 10 years. I am not completely sure but I think I got the first idea o hiking the PCT after I watched the movie called Wild based on a true story. I found it fascinating that someone could walk for several months with nothing but a backpack and essentials to survive. The idea of spending such a long time in sync with nature was also appealing since my favorite movie is Into the Wild. I definitely do not have the same reason as Cheryl (fyi she did not hike the whole trail) for hiking the PCT but that does not mean my dedication is not there.

Over the years the idea would resurface now and then but no definite decisions were made. I would always say that I do not have the time for it or that I am not fit enough – excuses, excuses, excuses. The month that changed it for me was August 2023. At that time I would have a great winter job that I really enjoyed (I still do btw.) and since it was seasonal it would allow me to take off those six months that are necessary to complete the PCT. I told myself that I will stop postponing and start planning. 

It was time for a big challenge. Although everything was going well both professionaly and personally I was lacking some sort of purpose in my life. Once I made that decision it was as If I found the last puzzle piece. It felt right. It still does as I am sitting at the airport in Munich, more than a year and a half later since I made that decision. I am ready for this adventure.

CZ:

Mnozí z vás se jistě ptají, proč jsem se rozhodla vydat na cestu delší než 4 200km po Spojených státech. No ale proč ne? Ne, pravdou vlastně je, že přechod Pacifické hřebenovky byl mým snem posledních 8 nebo 10 let. Nejsem si úplně jistá, ale myslím, že první nápad o přechodu PCT jsem dostala po zhlédnutí filmu Divočina, který byl natočen podle skutečné události. Přišlo mi fascinující , že někdo může chodit několik měsíců v kuse pouze s batohem a nezbytnostmi k přežití. Ta představa, být na delší dobu v harmonii s přírodou byla ale také zárověň lákavá, jelikož mým oblíbeným filmem je Into the Wild. Nemám sice stejný důvod jako Cheryl (jen pro info, ta neprošla celou hřebenovku), proč jít PCT, ale to neznamená, že moje odhodlání je o to menší.

V průběhu let se tato myšlenka tu a tam vynořila, ale žádné definitivní rozhodnutí nepadlo. Vždycky jsem říkala, že na to nemám čas nebo že nejsem dost fit – výmluvy, výmluvy, výmluvy. Měsíc, který to pro mě změnil, byl srpen 2023. V té době jsem měla skvělou zimní práci, která mě opravdu bavila (a stále i baví) a protože byla sezónní, umožnila by mi vzít si volno na těch šest měsíců, které jsou nutné k dokončení Pacifické hřebenovky. Řekla jsem si, že to přestanu odkládat a začnu plánovat. 

Byl čas na velkou výzvu. Přestože se mi všechno dařilo profesně i osobně, jakoby mi v životě přece jen něco scházelo. Jakmile jsem se rozhodla, bylo to, jako bych našla poslední dílek skládačky. Cítila jsem, že je to správné rozhodnutí. Stále to cítím, i když teď sedím na letišti v Mnichově, více než rok a půl poté, co jsem se k tomu odhodlala. Jsem připravena na tohle dobrodružství.